|
 Rozhodl jsem se posunout web dalším směrem a ten jest, pokud někdo napíše svůj názor o čemkoliv co se motá okolo Saabu, rád ho zde uveřejním do článků. Pro autora to bude pocta, pro nás čtenáře to bude praktické, jelikož každý větší elaborát, názor či technické polemizování se neztratí v propadlišti dějin na Saab fóru. (stačí napsat v jakémkoliv texťáku a poslat na můj email - vulgární, posměšné a neslušné články budu ignorovat) První vlašťovkou je Fidův názor na modelovou řadu 9-5...
Mnohokrát jsem četl příspěvky a články zabývající se nespolehlivými motory B205/B235 v SAABech 9-3/9-5. Tyto články často vyznívají tak, že vlastně každý tento motor je odsouzen k nevyhnutelné záhubě a jsou pravidelně používány jako strašák pro případné zájemce o vozy s těmito motory. Některé nedokonalosti jsou prostě faktem, který tak je, a které skutečně motor dělají ani ne tak choulostivější, jako spíše náchylnější k problémům při velmi hrubém zacházení a zanedbané údržbě. Naneštěstí se i věci, které byly míněny dobře, prezentují jako zlomyslnost a vypočítavost výrobce. Tím je například odlehčení motoru, které se svádí na pragmatické snižování nákladů (ano, těch pár kilo litiny mohlo těžko zachránit velmi ztrátovou výrobu) a přitom se ale zanedbává vliv na jízdní vlastnosti o které šlo podle mě především. Ne vše se samozřejmě povedlo, což je i důvod, proč to dnes řešíme. Děsivá vyprávění často pochází od lidí, kteří ani 9-5 neměli a jen sbírají báchorky odjinud, majitelů ojetých aut s neznámou minulostí, či servisů, kam jezdí lidé obvykle s problémy, takže poněkud chybí ta druhá strana mince. Cítím neodolatelnou potřebu tuto nespravedlnost napravit svým vyprávěním o několikaletém provozování tohoto "problémového vozu". Přiznám na sebe věci, na které nejsem hrdý, ale co bych neudělal pro pověst své oblíbené značky.
Svou první 9-5 jsem pořídil v roce 2002 od Wallicaru. Bylo to 3.5 roku staré auto, s najetými 128tis km, provozované seriozním majitelem, který mu věnoval příkladnou péči. Nebýt pár šrámů na nárazníkách a ďolíčkách ve dveřích od ignorantů na parkovištích, odpřisáhl bych, že je to nové auto. Také jsem si za něj náležitě zaplatil, ale to byla prostě daň za splněný sen, na který jsem čekal od uvedení 9-5 na trh. Tenkrát jsem ani nevěnoval žádný čas osvětě na saabích fórech, protože mi všudepřítomný fundamentalismus připadal protivný. V SAABu jsem si připadal vyjímečný a nepotřeboval jsem o tom být ujišťován klubem fanatiků. To mi ovšem přineslo jeden handicap - nevěděl jsem o problémech motorů, ani o doporučeních zhola nic. Věděl jsem jen obecné pravidlo, že studenému motoru se nenakládá, u turba to platí dvojnásob a navíc se má nechat vydýchat i po ostřejší jízdě, aby turbo vychladlo. To bylo vše. Servis jsem nechal na Wallicaru, kam jsem jezdil až do jejich hořkého konce. Zpočátku po 15tis km, stejně jako předchozí majitel. Jedinou extra péči jsem věnoval palivu - jezdil jsem prakticky pořád na Shell V-Power, někdy i V-Power Racing. Vůz jsem pořídil v době, kdy jsem většinu víkendů jezdil z Prahy do Bratislavy za svou nastávající a samozřejmě jsem chtěl na cestě trávit co nejméně času. SAAB mi v tom dal křídla, takže jsem dosahoval pozoruhodných rekordů. Obzvláště v noci jsem často jel s plynem na podlaze celou cestu a pod 200km/h jsem klesal jen když jsem míjel jiná auta, či brzdil za kamionem závodícím v levém pruhu. Pamatuji i svou rekordní cestu z Ustí nad Labem, se 3 kamarády v autě, kterým jsem chtěl předvést moje letadlo a téměř celou cestu jsem se nedostal pod 230 tachometrových. To nepíšu proto, že bych se chlubil (spíš si při tom zpětně připadám jako pitomec), ale pro co nejpřesnější pravdivý popis toho, jak byl můj SAAB provozován. Samozřejmě jsem se držel citlivého zacházení za studena a dlouhého chladnutí po "výletu". Zbytek času jsem jezdil hlavně po Praze. Do práce (4km), v poledne na oběd a zpět (2x2km), semtam za druhou prací (2x12km), tedy časté starty, krátké jízdy, kdy se motor ani neohřeje. Popsal jsem tedy 2 nejhorší možné způsoby provozu, které SAABu nejvíc škodí. Už teď je pozoruhodné, že ještě jezdí, že? Ale čťete dál, to nejlepší ještě přijde.
Samozřejmě si tento styl provozu vybral svou daň. Jak už zmínil Svaab, turbo Garett 17, používané v LPT verzích nemá zrovna nejlepší ložiska a brzo začne propouštět olej. Navíc je tu další, nezmíněná nedokonalost motoru a to je gufero na klice, které velmi brzo začne "slzet" a olej ubývá ještě rychleji. K tomu se přidá ucpané odvětrávací potrubí, takže začnou narůstat tlaky, které olej vypuzují všemi netěstnostmi ven. V mém případě byl navíc problém, že jsem si ani nepřipustil, že by skvělý SAAB mohl požírat olej a navíc se to i špatně ověřuje - měrka je tragická, špatně se odečíta a často se při vytahování tak opatlá v hrdle na dolévání oleje, že není stav ani odpovídající. Výsledkem bylo, že mi občas začala problikávat kontrolka oleje. Nejčastěji při ostré pravé zatáčce. Stalo se mi to v Bratislavě, servis daleko, tak jsem to neřešil. Cestou do Prahy jsem jako obvykle přiložil na cca 200km/h. V Praze jsem zkontroloval hladinu oleje a měrka byla suchá. Koupil jsem litr Shellu a nalil ho tam. Měrka byla pořád suchá. S velmi špatným pocitem jsem dojel do servisu, kde mi dolili dalších 1.5l oleje. Motor nicméně i tuto zkušenost přečkal. Objevil se ale další doprovodný efekt - začal se ucpávat olejový okruh, sací koš atd. O tom se mluví jako o tichém zabijákovi, který kosí jednoho SAABa za druhým, aniž by to majitel tušil. Není to pravda. Motor se ohlašuje nepřeslechnutelným bzučením za studena (později jsem se dozvěděl, že to děla nějaký přepouštěcí ventil, který brání úplnému zastavení cirkulace oleje), které postupně síli, až to zní jako polovodičová regulace v tramvaji při rozjezdu. Jezdil jsem s tím asi půl roku, než jsem zavítal do servisu. Tam mi doporučili vyčistit vanu a vyměnit odvětrávací sadu, že to nemusí být hned, až se mi to bude hodit, ale ať to nepřeháním. Asi za 1500km jsem to absolvoval. Motor se utišil. Ale začal hrozivě žrát olej. To jsem reklamoval a Wallicar mi bezplatně upgradnul odvětrávací sadu na novější verzi. Problém poté zmizel a od té doby motor vůbec neřeším, jen interval jsem zkrátil na 10tis km a současně začal Wallicar dávat Mobil1 místo Castrolu u čehož jsem zůstal.
Jednou jsem si po krachu Wallicaru nechal vyčistit vanu v nejmenovaném servisu, což prý nepřineslo žádné překvapení - vana byla čistá. Jak ovšem píšu dále, mám podezření, že mi ti šejdíři nic nekontrolovali a jen me zkasírovali za "vyčištění".
Před 2 lety jsem pořídil novější 9-5 Troll a 9-5SE jsem věnoval své manželce. Ta s ním dodnes jezdí do práce a na nákupy. Auto tedy téměř neopustí město, jezdí krátké trasy, často startuje. Má najeto 226tis km, jezdí stále jako za mlada. V servisu mi nevěřili, že jde o LPT a podezírali mě, že je chipnuté. Spotřeba je stále excelentní a i při svížné jízdě okrskovou rychlostí je pod 8l/100. Zrychluje i pres 200 bez zaváhání, takže je zřejmé, že jsem mu nijak neublížil, kompresi má pořad OK, rozvody původní a řetěz nechrastí. Motor neklepe, takže k žádnému zohýbání skříně, ani vydření ložisek nedošlo. Turbo je také původní a kromě přijatelné spotřeby oleje (cca 1.5l na 10tis) bych neřekl, že jde o problémové auto. Možná mu časem pořídím Mitsubishi turbo, protože ho evidentně čeká ještě dlouhý život. Ještě se pozastavím u "problematické klapky", což už považuji za velice irelevantní problém a jen pouhý následek jiných, dlouhodobě zanedbaných závad. Klapku jsem neřešil nikdy, až před půl rokem, jsem čistě ze zvědavosti, vyzbrojen sprejem na čištění karburátoru sundal koleno z klapky a nahlédnul dovnitř. Kromě hnědého 0.5cm pásu mazlavé hmoty kolem "prasátka" v zavřené poloze jsem nic nenašel. Po vystříkání a vytření ubrouskem vypadala zase jako nová. Při té příležitosti jsem vystříkal i váhu vzduchu, která byla mírně zaprášená. Potom auto pěkně ožilo a změkčil se chod na začátku dráhy plynu. To prosím po 12letech a 226tis km. Velmi problematický díl, že? To samé můžu říct o regulačních ventilech turba. Ty jsem neřešil vůbec nikdy, kromě zpuchřelé podtlakové hadičky od blow-off, kterou jsem poznal během jediné jízdy - motor méně táhl a navíc bylo při přidání slyšet "houkání". Hadičky jsem řešil i u druhého SAABa a považuji to za původce mnoha problému s regulací turba, když se jejich stav zanedbá a do systému se dostává nefiltrovaný vzduch a nečistoty.
To bylo moje vyprávění. Jak je vidět, i po mnoha prohřeškách a opomenutích lze 9-5 prohlásit za spolehlivé auto s velkou výdrží, které si nechá hodně líbit. Přesto se dá najít mnoho SAABu a majitelů, kteří mají opačnou zkušenost. Někteří jsou jen nešťastníci, co koupi auto z 2. ruky a jen sklízejí, co předchozí majitel zasel. Pokud ovšem někdo dokázal vlastními silami motor zlikvidovat za 100tis km, tak pro něj opravdu nemám vlídné slovo - chyba je na jeho straně a na změnu osudu svého auta měl spoustu příležitostí a času. Že se pak prakticky nikdo se zadřeným autem nepřizná, že si to zavinil sám, je asi očekávatelné, takže na efekt děsivé pověsti 9-5 je zaděláno. Mám k těmto tragickým koncům několik teorií:
1. SAABy jsou často nadprůměrně výkonná auta s opojným zátahem už od nízkých otáček a to je i důvod, proč si ho celá řada lidí pořizuje (ani já nejsem vyjímkou). Často jsou z nich ždímány maximální výkony velice netrpělivými řidiči, kteří si ani nepočkají 20km, než se motor pořádně prohřeje a stejně tak nebudou travit minuty čekáním u benzínové pumpy na dálnici, než turbo vychladne, aby motor chcípli. Jaký vliv to má na kroucení bloku motoru asi nemusím dodávat. Má to velký vliv i na životnost oleje, který se mění spíše na základě doporučeného intervalu, místo na základě podmínek, v jakých je vůz provozován.
2. SAAB, jak jistě mnozí budete souhlasit, je auto, které má duši. To přitahuje lidi, kteří si auto kupují srdcem a nikoliv rozumem (ani já nejsem vyjímkou). SAAB není úplně levné auto s levnými náhradními díly a levným servisem. Nadšení jistě přidá na cti, ale pro adekvátní udržbu prostě nestačí, ta stojí peníze a ty celá řada nadšenců evidentně nemá. Vystřídal jsem 3 saabí fora a mnohdy jsem se nestačil divit, jak jsou některé SAABy servisovány. Bylo zcela běžné, že se nějakému nešťastníkovi objevila závada, která by měla znamenat okamžitý odvoz do servisu, odkud auto nevyjede, dokud není opravené, ale místo toho stráví měsíc tím, že shání informace, tipy, objíždí známé a zkouší přehazovat díly v očekávání, že závada zmizí. Dlužno dodat, že celou dobu auto jezdí, přesto, že mu svítí Check engine, motor škube, zhasíná, turbo střídavě plní a neplní a když zrovna plní, rozradostnělý majitel mu ještě naloží, aby si užil vzácnou chvilku. Že jsou takové kousky obvykle pořízeny za úžasně nízkou cenu, což dává slušný základ pravděpodobnosti, že jde o poloviční mrtvolu, nemusím dodávat. Celá řada provozovaných SAABu je navíc postižena nepříliš zdařilým domácím kutilstvím, které se na spolehlivosti dále podepisuje.
3. Poté co zkrachoval všemi nenáviděny Wallicar/Polar Motors, jsem se vydal lovit v síti českých servisů, abych našel adekvátní náhradu. Byl jsem naprosto zděšen a znechucen. Úroveň některých SAAB servisů je naprosto žalostná, často svůj amaterismus vyvažují jen všudepřítomným nadšením pro věc, někde ale ani tím. Pravidelně jsem se setkával s naprostým nepochopením, když jsem chtěl nějakou věc opravit ihned, nebo preventivně vyměnit, protože se mi jeví jako opotřebovaná. Mám pocit, že tito pánové řeší už jen totální havárie, či úmrtí každého dílu a nemají zákazníky, kteří věnují vozu preventivní údržbu. Řekl bych, že i svíčky mění až poté, co zcela přestanou pálit. Po několika dobrodružstvích, kdy jsem byl chudší o hromadu modrých papírků a auto jsem měl v čim dál tim horším stavu, jsem byl už tak otrávený, že jsem byl připraven SAABa prodat a přejít na jinou značku. Naštěstí jsem nakonec dva velmi dobré servisy našel, takže k tomu nedošlo a naopak jsem ještě jednu 9-5 přikoupil.
Mé negativní zkušenosti se servisy nejsou jen ojedinělé příhody jednoho člověka. Mám spoustu známých saabistů, kteří mi svými příhodami vše potvrdili. Mnozí dopadli i opravdu špatně - není vyjímkou opakovaně zadřený motor po řádově stovkách kilometrů poté, co byl v péči těchto hororových dílen. Psal jsem si na toto téma i s některými lidmi zde na fóru a mnohokrát jsem si to ověřil, že je to všeobecně známý stav. Jen se o tom veřejně nemluví - asi je těžké si přiznat, že ne všichni saabiste SAABu a jeho obrazu skutečně prospívají.
Problém se servisy má ještě jednu rovinu. Dokud jsem jezdil do autorizovaného, často se měnily bezplatně nějaké věci v rámci kampaně, či oběžníku, což je běžné i u jiných značek. Výrobce tak napravuje chyby při vývoji. Vůz má navíc vedenou historii, takže je zřejmé, co je třeba vyměnit a co už vyměněno bylo. Je asi jasné, jaká bude kontinuita údržby u vozu, který střídá majitele a garážové servisy jako ponožky, což se stává spoustě čerstvě pořízených ojetin dovezených ze zahraničí.
Zde následuje seznam všech závad a problémů, se kterými jsem se za 8let a 100tis km musel potýkat. Neřeším spotřební materiál jako olej, filtry, svíčky
Spálená SDI kazeta po 150tis km
Preventivní výměna řemenu a kladek ve 180tis km
Netěsnící posilovač brzd po 210tis km
Nefunkční regulace topení sedadla
Vadný kontakt v relé světel
Očesané převody ve stírátkách na světlech
Vysypaný displej SID a ACC
Netěsnící podtlaková hadička regulace turba
Zamrzající ruční brzda
Vybité baterie v jednotce alarmu
Zatuhávající panty u dveří
3x výměna odvětrávací sady
Vadný termostat
Na motor se kromě vany a odvětrávání nesáhlo.
Svůj názor napsal: FIDO
|
dikec
Děkuji za vysvětlení
Já bych hlavně to E85 nepřeceňova...
Ahoj, výrobce je nezveřejnil a dů...
Ahoj, výrobce je nezveřejnil a dův...
Ceny nových vozů budou v prvopočá...