Příběh Saabu - úvod
Vložil Laf666   
Středa, 01 srpen 2012

9000.jpgHodně lidí se ptá komu dát za vinu bankrot Saabu v prosinci 2011. Celou dobu jsme se snažili být nestranní a na nikoho vinu neházeli, obzvláště ne na GM, které bylo pro spoustu z nás první na ráně... a měli bychom hodně jednoduchou práci.

K obvinění je ale potřeba najít úmysl, a to nejlépe úmysl podpořený fakty. Ve světě řízení lidských zdrojů platí jedna důležitá poučka: všechny katastrofy, za kterými stojí člověk, se nestaly kvůli selhání jednotlivce, kvůli osamocené chybě. Vždy se jedná o řetěz událostí, které ke katastrofě směřují. A tou katastrofou pro nás dnes bude bankrot Saabu.

Jaké události k němu tedy vedly? Poslední rok a půl jsem byl ve spojení s více lidmi, kteří k dané záležitosti měli co říct. Mohli obviňovat, mohli světu sdělit pravdu, mohli ovlivnit všechno, čemu jednou budeme říkat „pravda“. Pravda je ale poněkud ošidný termín, protože vždy záleží na tom, s kým mluvíte a jak daná osoba tu svou pravdu vnímá – prostý princip relativity. Každý z nás vnímá svět odlišně a záleží také na možnostech přístupu k informacím. Jako lidé z venku jsme závislí na informacích, které nám někdo zevnitř vyzradí. Navíc jsou tyto informace ovlivněny tím, jestli jejich nositel pochopil realitu správně, nebo ne. Interpretace reality našimi zdroji je samozřejmě také ovlivněna jejich názory, náhledem na svět a jejich sadou dostupných informací.


Svůj příběh rozdělím do několika částí. Začnu svým pohledem na chvíli, kterou považuji za počátek všech problémů a skončím událostmi konce roku 2011, které jsem měl možnost prožít společně s mnoha dalšími osobně, napřímo. Možná nás dokonce označíte za nepřátele Saabu, protože příběh nebude žádná procházka růžovým sadem – jedná se o historii omylů a přešlapů a záměrně ji chceme interpretovat z našeho pohledu. Vede nás k tomu snaha zamezit opakování všech těch chyb a pochopit sérii omylů, které ve svém konci vyústily v bankrot Saabu v prosinci 2011. V každém případě ale mějme na paměti, že se příběh může měnit a vyvíjet s tím, jak budou na světlo vycházet nové a nové informace. Jestli kdy byla příležitost sepsat příběh, ze kterého by se někdo mohl poučit, tak její čas právě nadešel...


Abychom jakékoliv informace dostali, musíme informace nejdříve šířit – a doufat, že se s námi spojí další lidé, kteří budou moci zveřejnit svůj náhled na celou záležitost. Nové informace samozřejmě budeme analyzovat a porovnávat s těmi již známými a tak pomalu dávat dohromady obraz o Saabu. Dnes tedy začínáme s absolutně základními informacemi a doufáme, že nás dovedou k odpovědi na otázku, proč Saab selhal? Otázka je to zajisté velice široká a složitá, ale doufáme, že se dobereme odpovědí na většinu otázek, které se v příběhu vynoří.


Začněme v devadesátých letech. Koncem osmdesátých let velké automobilky skoupily většinu těch menších v náladě, kterou bychom dnes mohli označit termínem nákupní horečka. Velké automobilky mezi sebou soutěžily ve své schopnosti spolknout menší výrobce a s nimi i jejich zdroje, technologie a know-how. GM koupilo 50% Saabu (druhou polovinu vlastnil investor, za kterým stála rodina Wallenbergů) – transakce nebyla ze strany GM příliš dobře promyšlená, ale přesto k ní došlo. Bez zabíhání do přílišných detailů můžeme říci, že GM přišli do Saabu a zeptali se, co chtějí dělat, co je potřeba udělat a jak vysoký za to bude účet.
Výstupem z těchto otázek se staly čtyři modelové řady nazvané projekt 102, 104, 106 a 108. 102 měla být malé auto, roadster a zároveň základ pro novou generaci Sonettu. 104 se měla stát pokračovatelem 900, autem zaměřeným na čtyřčlennou rodinu – tedy projekt, který se později skutečně stal Saabem 900 NG a který se tou dobou již nacházel ve stádiu vývoje. 106 byla zamýšlena jako nástupce řady 9000 a 108 byla vlajkovou lodí, podstatně luxusnější auto konkurující osmdesátkové řadě Volva.


GM do Saabu dosadilo nového ředitele, Davida Hemana (1990-1992), který tou dobou ve společnosti pracoval již 29 let na mnoha manažerských pozicích, včetně desetiletého působení jako vice-prezident a předseda představenstva Adam Opel AG, nebo jako výkonný ředitel zastoupení GM v mnoha zemích světa. Jeho nejpůsobivějším úspěchem se stalo místo ředitele RAND Corp. – společnosti provázané s americkými výzvědnými a vojenskými organizacemi.
Kohokoliv se zeptám, dostanu vždy identickou odpověď – David byl člověk, který svou práci bral skutečně zodpovědně. Přestěhoval se do Trollhättanu, aby mohl být kdykoliv k zastižení. Snažil se opravdu pochopit podstatu Saabu a nasměrovat jej zpátky k zisku. A teď jsme se dostali k podstatě celé věci – k zisku. Slovu, které je pro každou společnost klíčové, protože jeho vytvoření je podstatou její existence. Saab se pohyboval v průmyslu, který zisk vytvářel a navíc produkoval auta, která lidé rádi řídili a mohli si je užívat.


GM mělo s automobilovou výrobou podstatně větší zkušenosti a již od počátku v Saabu identifikovalo několik podstatných příležitostí ke zlepšení. Jednou z nich například efektivita výroby, ale největším problémem bylo překračování stanovených rozpočtů a prosazování „vlastní cesty“. V Saabu na to téma kolovaly vtipy, ale GM určitě moc k smíchu nepřišly, protože museli platit účty. Manažery GM jímala hrůza, když viděli, jak v Saabu „vynalézají kolo“ kvůli přístupu zaměstnanců, kteří se považovali za schopnější než zbytek světa. Nejedná se o žádnou specialitu, která by byla k vidění jen u Saabu – v té době v celém Švédsku panovala obdobná, velice sebevědomá nálada. Země prosperovala, patřila mezi nejbohatší země světa, zdravotní a vzdělávací systém neměl konkurenci a chudoba byla téměř vymýcena. Takže je poměrně pochopitelné, že národní hrdost švédských konstruktérů a zaměstnanců nemohla jít stranou. Dle mého názoru nebyla tato hrdost bohužel něco, čím by se lidé z GM zvyklí pracovat po celém světě nějak zvlášť zabývali. Ať už budete kdekoliv na světě, při práci v různých kulturních prostředích se s rozdílnými názory a přístupy určitě setkáte, ale vaše schopnost je řešit a usměrňovat už je potom jiná kapitola.


V každém případě tedy Saab překračoval rozpočet a David, který v Saabu odváděl skvělou práci, se s vedením GM shodl na tom, že by vedení Saabu měl převzít člověk schopný dělat tvrdá a nepopulární opatření. Na scénu tak v roce 1992 vstupuje Keith Butler Wheelhouse s jediným cílem – dostat firmu do zisku. Začátkem devadesátých let v Evropě panoval trend zmenšování aut, většina hlavních výrobců přicházela s malými modely, nebo je alespoň dotlačila do stádia vývoje, a zároveň se každá automobilka profilovala pro další dekádu. Někteří, jako třeba Subaru, se specializovali na terénní vozidla, menší automobilky si zvolily segment malých autíček do města a někteří zůstali v prémiové třídě. Nikdo nezůstal nerozhodně stát v půli cesty... nikdo kromě Volva a Saabu. Skandinávský trh byl v porovnání se zbytkem Evropy odlišný, což mělo na rozhodnutí učiněná počátkem devadesátých let zásadní vliv. Volvo vyvíjelo řadu S80 a Saab se rozhodl, jako jeho nejpřirozenější konkurent, jít tou samou cestou.


Saab byl postaven před jasnou volbu – kvůli špatné ekonomické situaci (překračování rozpočtů, nízká prodejní čísla, zhoršující se ekonomická situace v zemi) půjdeme buď cestou malých aut (projekt 102, který byl tou dobou ve fázi dokončování podvozku a interiér a karoserie byly stále jen na „kreslících prknech“ designérů a ještě se nedostal ke konstruktérům), nebo půjdeme za větším a luxusnějším cílem – projektem 108, trochu podobným aktuálnímu vývoji ve Volvu, ale přesto úplně odlišným od směru zbytku Evropy. Skandinávský trh tou dobou nebyl Evropou příliš ovlivněn, většina prodávaných aut byla benzínových a větší modely měly stále auru bezpečných aut. Hlavní devizou Saabu té doby byla bezpečnost, takže bylo s ohledem na dostupné technologie, potřebné náklady na rozběh výroby v Trollhättanu a bezpečnost větších vozů rozhodnuto o opuštění projektu 102. Na stole leželo také rozhodnutí o výrobě modelu v některé ze zemí s nižšími výrobními náklady, než jsou ve Švédsku, ale návrh byl na nátlak švédské skupiny manažerů v představenstvu také zamítnut. „Auto, které není vyráběné v Trollhättanu není Saab“ zněl hlavní argument. A tak projekt 102 zemřel...

Pokračování příště...

Zdroj: SaabsUnited.com
Překlad: Laf666

Komentářů
Hledat
holly  - re:   |109.80.222.xxx |2012-08-08 17:06:41
No, údajně NEVS pouze využijou továrny a to co v saabu zbylo pro svoje
potřeby. Překvapení by bylo použití nějakých saab technologií.
Konkrétně mi nakonec řek: "everything is over" Tolik "místnič z
muzea". Snad bude realita růžovější..
Merlin   |109.108.109.xxx |2012-08-18 10:05:00
Bohužel asi nebude. Jak jsem se včera dočetl tak SCANIA odmítla svolit k
používáni znaku s hlavou Griffina. Důvodem je že odmítají aby logo bylo
využíváno na vozech vyráběných mimo Švédsko.

Jinak to co se píše v
článku pěkně zapadá do obrázku který jsem si udělal o působení GM v
SAABu. Manažeři Fordu pochopili unikátnost Volva a to je dnes lídrem v
bezpečnosti. Wolfsburští uznali vyjímečnost Audi a dnes nikdo nepochybuje o
jeho prémiovosti.
Oproti tomu geniové z GM ve Švédsku zatrhli
"vynalézání kola" a jak to dopadlo všichni víme.
zombux   |212.79.108.xxx |2012-08-18 09:10:30
bez znaku griffina by se NEVS obešli, bez značky SAAB už ne (a jak už to
vypadá, s tou budou mít taky smůlu)
Merlin   |109.108.109.xxx |2012-08-07 09:28:31
Dnes jsem hned ráno narazil na tuto zprávu:
http://www.auto.cz/spyker-zaluje-gm-kvuli-bankr...
holly   |109.80.222.xxx |2012-08-03 10:26:07
Díky za článek a díky za stránky! Vyrazili jsme s přítelkyní a našim
saabitkem do Trollhattanu, a v žádným muzeu v životě mě to tak nebavilo
Kdo se chce mrknout na fotky z muzea a od továrny:
http://dneboos.rajce.idnes.cz/saab_museum/

btw: po pokecu s člověkem z muzea
jsem přesvědčenej, že novýho saaba už si nepořídím
homn   |80.250.10.xxx |2012-08-03 16:28:07
Děkuji za zajímavé fotky, rád jsem se podíval
K tvé poslední větě
mám otázku (možná více). To byl pán z muzea tak skeptický vůči plánům
nových majitelů? Klidně se rozepiš
filas   |81.201.60.xxx |2012-08-01 12:47:26
díky za zajímavé počtení z ne tak dávné historie, budu se těšit na
pokračování
švaab  - Super, díky !   |Manager |2012-08-01 11:11:47
Tenhle materiál jde bez sentimentu k jádru věci. Těším se na
pokračování.
homn   |80.250.10.xxx |2012-08-01 10:58:31
Děkuji za článek, těším se na pokračování (přesto, že je to smutné
téma).
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Aktualizováno ( Středa, 01 srpen 2012 )